Cyber Resilience Act: co musí výrobci hardwaru a softwaru udělat do roku 2027

Klíčové poznatky

  • CRA je nařízení, ne směrnice. Platí přímo ve všech členských státech EU, na český zákon tedy čekat nemusíte.
  • Týká se téměř každého připojeného hardwaru a softwaru prodávaného v EU, od routerů a IoT zařízení po mobilní a desktopové aplikace.
  • Od 11. září 2026 platí oznamovací povinnosti: včasné varování do 24 hodin a oznámení do 72 hodin přes jednotnou platformu ENISA, která je předá koordinujícímu CSIRT. Pokud se o kybernetické bezpečnosti vašich produktů rozhoduje v Česku, je jím NÚKIB.
  • Od 11. prosince 2027 musí nové produkty splňovat základní požadavky přílohy I a nést označení CE. Výrobce navíc musí řešit zranitelnosti po celou dobu podpory.
  • Příloha I výslovně požaduje, aby se produkty uváděly na trh bez známých zneužitelných zranitelností a aby se jejich bezpečnost účinně a pravidelně testovala. Penetrační test je nejpřímější důkaz.
  • Pokuty dosahují až 15 mil. EUR nebo 2,5 % celosvětového ročního obratu.

„CRA nás bude zajímat až v prosinci 2027.“ Tuhle větu slýcháme od výrobců softwaru a zařízení čím dál častěji. Je to pravda jen napůl.

Akt o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act, nařízení (EU) 2024/2847) se sice naplno začne uplatňovat až 11. prosince 2027, jeho první ostrá povinnost ale platí už od 11. září 2026. Od té doby musí výrobce do 24 hodin nahlásit každou aktivně zneužívanou zranitelnost ve svém produktu, a to i v produktech, které prodal před lety.

V článku najdete, koho se CRA týká, které termíny už běží, co musí váš produkt splňovat a kde do toho zapadá penetrační testování.

Co je Cyber Resilience Act a koho se týká

CRA zavádí jednotné požadavky na kybernetickou bezpečnost takzvaných produktů s digitálními prvky. Jde o hardware i software, jehož zamýšlené nebo rozumně předvídatelné použití zahrnuje datové připojení k zařízení nebo k síti. Funguje podobně jako předpisy o bezpečnosti výrobků: produkt, který požadavky nesplňuje, nedostane označení CE a v EU se nesmí prodávat.

Povinnosti nesou tři typy hospodářských subjektů:

  • Výrobce produkt vyvíjí nebo vyrábí a uvádí ho na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou. Nese většinu povinností.
  • Dovozce ověřuje, že produkt od výrobce mimo EU splňuje požadavky a je k němu dodána dokumentace.
  • Distributor kontroluje označení CE a neprodává produkt, o kterém ví, že požadavky nesplňuje.

Pozor na jednu past: pokud cizí produkt podstatně upravíte nebo ho prodáváte pod vlastní značkou, CRA vás považuje za výrobce, a to se všemi povinnostmi, které k tomu patří.

Typicky spadají do působnosti: zařízení chytré domácnosti a kamery, routery a síťové prvky, průmyslové řídicí systémy, mobilní aplikace, desktopový a on-premise software, firmware, operační systémy i samostatně prodávané knihovny a komponenty.

Mimo působnost:

  • zdravotnické prostředky, motorová vozidla, civilní letectví a lodní zařízení, které mají vlastní předpisy,
  • čistý SaaS bez dodávaného produktu (ten spadá pod NIS2),
  • nekomerční open source. Open-source projekty, které firmy systematicky podporují, spadají pod mírnější režim takzvaných správců open-source softwaru.

Pro SaaS ale platí důležitá výjimka. Pokud je váš cloudový backend nezbytný k tomu, aby produkt plnil některou ze svých funkcí, nejčastěji u aplikace nebo zařízení ovládaného přes cloud, považuje ho CRA za součást produktu.

Harmonogram: termíny, které už běží

CRA se zavádí postupně. Mezi první ostrou povinností a plným uplatňováním je jen 15 měsíců.

DatumCo se děje
10. prosince 2024CRA vstoupil v platnost
11. června 2026Začala se uplatňovat pravidla pro oznamování subjektů posuzování shody
11. září 2026Oznamovací povinnosti podle článku 14; spuštění platformy ENISA pro hlášení
11. prosince 2027Plné uplatňování: základní požadavky, posuzování shody, označení CE

Harmonizované normy, podle kterých budete shodu prokazovat, se stále dokončují a Komise už navrhla posunout termíny jejich dodání. Dokud norma není citována v Úředním věstníku EU, nezakládá předpoklad shody. Na normy proto nečekejte: řešení zranitelností, SBOM, posouzení rizik a testování budete potřebovat v každém případě.

Od 11. září 2026 už hlásíte: 24 hodin, 72 hodin, 14 dní

Výrobce musí hlásit dva typy událostí: aktivně zneužívané zranitelnosti a závažné incidenty s dopadem na bezpečnost produktu. Lhůty běží od okamžiku, kdy se o události dozvíte.

FázeAktivně zneužívaná zranitelnostZávažný incident
Včasné varovánído 24 hodindo 24 hodin, včetně informace, zda existuje podezření, že incident způsobilo protiprávní nebo zlovolné jednání
Oznámenído 72 hodindo 72 hodin
Závěrečná zprávanejpozději 14 dní poté, co je k dispozici nápravné opatřenído 1 měsíce od oznámení

Na co si dát pozor:

  • Týká se to i starých produktů. Oznamovací povinnost platí i pro produkty uvedené na trh před 11. prosincem 2027. Vaše instalovaná základna je ve hře už teď.
  • Nehlásí se každá chyba. Hlásíte jen zranitelnost, u které máte spolehlivé důkazy, že ji někdo zneužil. Zranitelnost, kterou najdete vy nebo váš pentester, opravíte v běžném procesu řešení zranitelností.
  • Hlášení podáváte přes jednotnou platformu ENISA (Single Reporting Platform, SRP), která ho doručí současně agentuře ENISA i koordinujícímu CSIRT. Který to je, určuje hlavní provozovna výrobce, tedy členský stát, kde se o kybernetické bezpečnosti jeho produktů převážně rozhoduje. Pokud je to Česká republika, koordinátorem je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). ENISA zveřejňuje seznam koordinujících CSIRT.
  • Informujte i uživatele. O zneužité zranitelnosti nebo incidentu a o opatřeních, která mohou sami přijmout, musíte informovat i dotčené uživatele.
  • Měřte si čas sami. Odpočet 72 hodin na platformě v její první verzi neběží od okamžiku, kdy jste se o události dozvěděli, ale od odeslání včasného varování. Rozhodující je zákonná lhůta, proto si okamžik zjištění zapisujte do záznamu o incidentu.
  • Přístupy si připravte předem. Účty na platformě jsou osobní, přes EU Login s vícefaktorovým ověřením. Založte je teď, ne uprostřed incidentu.

Pokud zároveň spadáte pod NIS2, incidenty ve vlastním provozu hlásíte zvlášť podle zákona č. 264/2025 Sb., nového zákona o kybernetické bezpečnosti (nZKB), a to národnímu CSIRT nebo dozorovému orgánu, kterým je NÚKIB. Co tento zákon znamená pro penetrační testování, shrnujeme v článku Co je penetrační testování: definice, průběh a právní rámec v ČR.

Co musí produkt splňovat od prosince 2027

Od 11. prosince 2027 musí každý nový produkt splňovat základní požadavky přílohy I. Dělí se na dvě části: vlastnosti samotného produktu a proces, kterým výrobce řeší zranitelnosti.

Část I: bezpečnost produktu

  • uvedení na trh bez známých zneužitelných zranitelností,
  • bezpečná výchozí konfigurace s možností obnovit produkt do původního stavu,
  • bezpečnostní aktualizace, kde je to vhodné, ve výchozím nastavení automatické s možností je vypnout,
  • ochrana před neoprávněným přístupem: autentizace, správa identit a přístupů,
  • důvěrnost dat (šifrování uložených i přenášených dat) a integrita dat, příkazů, programů a konfigurace,
  • minimalizace zpracovávaných dat,
  • dostupnost základních funkcí i po incidentu, včetně odolnosti vůči DoS útokům,
  • co nejmenší negativní dopad na dostupnost služeb poskytovaných jinými zařízeními a sítěmi,
  • co nejmenší plocha útoku, včetně externích rozhraní,
  • mechanismy, které snižují dopad incidentu,
  • zaznamenávání bezpečnostně relevantních událostí,
  • bezpečné a snadné odstranění všech dat a nastavení.

Část II: řešení zranitelností

  • softwarový kusovník (SBOM) ve strojově čitelném formátu, pokrývající alespoň závislosti nejvyšší úrovně,
  • odstraňování zranitelností bez zbytečného odkladu a, kde je to technicky proveditelné, vydávání bezpečnostních aktualizací odděleně od funkčních,
  • účinné a pravidelné bezpečnostní testy a přezkumy,
  • zveřejňování informací o opravených zranitelnostech,
  • politika koordinovaného zveřejňování zranitelností (CVD) a kontaktní adresa pro hlášení,
  • bezpečná distribuce aktualizací, bezplatně a s doprovodným bezpečnostním upozorněním.

K tomu patří posouzení kybernetických rizik, technická dokumentace a EU prohlášení o shodě. Dobu podpory stanoví výrobce podle toho, jak dlouho se očekává používání produktu, zpravidla nejméně na pět let.

Kategorie produktů a posuzování shody

Způsob, jakým prokážete shodu, závisí na kategorii produktu. Většina produktů spadá do výchozí kategorie a vystačí si s vlastním posouzením.

KategoriePříkladyPosuzování shody
Výchozíběžné aplikace, spotřební elektronika, většina IoT zařízenívlastní posouzení výrobcem
Důležité, třída I (příloha III)prohlížeče, správci hesel, VPN, SIEM, operační systémy, routery a switche, IAM a PAM, chytré zámky, bezpečnostní kameryvlastní posouzení jen při plném uplatnění harmonizovaných norem, jinak oznámený subjekt
Důležité, třída II (příloha III)hypervizory a běhová prostředí kontejnerů, firewally, IDS a IPS, mikroprocesory a mikrokontroléry odolné proti neoprávněné manipulacivždy třetí strana: oznámený subjekt nebo evropská certifikace
Kritické (příloha IV)hardwarové bezpečnostní moduly, brány inteligentních měřicích systémů, čipové kartyevropská certifikace kybernetické bezpečnosti, pokud ji vyžaduje akt v přenesené pravomoci, jinak postupy jako u třídy II

Pokud váš produkt spadá do třídy I nebo II, zajistěte si oznámený subjekt co nejdříve. Kapacity oznámených subjektů budou před prosincem 2027 napjaté.

Pokuty: model po vzoru GDPR

CRA přebírá z GDPR třístupňovou strukturu pokut. Vždy platí vyšší z obou částek.

PorušeníMaximální pokuta
Základní požadavky (příloha I) a povinnosti výrobce včetně hlášení (články 13 a 14)15 mil. EUR nebo 2,5 % celosvětového ročního obratu
Ostatní povinnosti, například dovozců, distributorů nebo při posuzování shody10 mil. EUR nebo 2 %
Nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace poskytnuté orgánům5 mil. EUR nebo 1 %

Mikropodnikům a malým podnikům nelze uložit pokutu za zmeškání 24hodinové lhůty pro včasné varování. Povinnost hlásit i ostatní lhůty se na ně ale vztahují v plném rozsahu. Kromě pokut může orgán dozoru nad trhem nařídit nápravná opatření, omezit prodej produktu nebo ho stáhnout z trhu.

CRA, NIS2 a ISO 27001: co řeší co

CRA reguluje produkt, NIS2 provoz organizace a ISO 27001 je dobrovolný systém řízení. Řada firem bude řešit všechny tři najednou.

CRANIS2 / zákon č. 264/2025 Sb.ISO/IEC 27001
Předmětprodukty s digitálními prvkyslužby, sítě a systémy organizacesystém řízení bezpečnosti informací
Formanařízení EU, přímo použitelnésměrnice, transponovaná do českého právadobrovolná norma s certifikací
Koho se týkávýrobců, dovozců a distributorůregulovaných subjektůkohokoli, kdo se pro ni rozhodne
HlášeníENISA a CSIRT přes SRP, 24 h a 72 hnárodní CSIRT nebo dozorový orgán (NÚKIB); podle směrnice 24 h, 72 h a 1 měsícžádná povinnost vůči úřadu
Důsledek nesplněnízákaz prodeje, pokuta až 15 mil. EUR nebo 2,5 %pokuty a odpovědnost vedeníztráta certifikátu

Čistou SaaS firmu CRA přímo nezasáhne; ta spadá pod NIS2, pokud splňuje její kritéria. Pokud ale ke službě dodáváte aplikaci, agenta nebo zařízení, můžete spadat pod oba režimy. Dobrým základem pro CRA jsou opatření ISO 27001 8.8 (řízení technických zranitelností) a 8.29 (bezpečnostní testování při vývoji a akceptaci).

Komise v balíčku Digital Omnibus navrhuje jednotné vstupní místo pro hlášení incidentů podle NIS2, GDPR a DORA, postavené na platformě z CRA. Návrh ještě prochází legislativním procesem, takže zatím hlásíte každému adresátovi zvlášť.

Kde do toho zapadá penetrační testování

CRA slova „penetrační test“ nikde nepoužívá, ale bez něj přílohu I splníte jen těžko. Dva požadavky jsou jednoznačné: produkt nesmí jít na trh se známými zneužitelnými zranitelnostmi a výrobce musí jeho bezpečnost účinně a pravidelně testovat.

Platí jednoduché pravidlo: zranitelnost, kterou najdeme my, do 24 hodin hlásit nemusíte. Tu, kterou najde útočník, ano.

Požadavek CRAJak ho test prokáže
Žádné známé zneužitelné zranitelnostipenetrační test před každým vydáním, kontrola závislostí podle SBOM
Ochrana před neoprávněným přístupemtesty autentizace, autorizace, správy relací a API (např. IDOR, BOLA)
Důvěrnost a integritaověření šifrování při přenosu i při uložení a podepisování firmwaru a konfigurace
Minimální plocha útokumapování otevřených portů, nepoužívaných služeb a ladicích rozhraní, jako jsou UART nebo JTAG
Bezpečná distribuce aktualizacítest mechanismu OTA: ověření podpisu, downgrade, man-in-the-middle
Účinné a pravidelné testováníopakovaný test u každé větší verze a retesty oprav

Produktem se přitom myslí celý řetězec: zařízení a jeho firmware, mobilní aplikace, API i cloudový backend. Útočník si vybere nejslabší článek, proto musí test pokrýt všechny. Zpráva z testu s hodnocením rizik a postupem nápravy navíc slouží jako podklad pro posouzení rizik v technické dokumentaci. Co auditoři od technických důkazů očekávají, rozebíráme v článku Penetrační test: klíč k úspěšnému auditu kybernetické bezpečnosti.

Praktický plán: co udělat do prosince 2027

První dva kroky se týkají povinností, které už platí, takže je nenechávejte na konec.

  1. Zmapujte portfolio. Které produkty spadají do působnosti, v jaké roli jste (výrobce, dovozce, distributor) a do které kategorie který produkt patří.
  2. Připravte se na hlášení už dnes. Zjistěte, který CSIRT je pro vás koordinující, založte si účty na platformě ENISA, určete, kdo rozhoduje o tom, že je zranitelnost „aktivně zneužívaná“, a nacvičte si 24hodinový scénář.
  3. Zaveďte politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností. Veřejný kontakt, například security.txt nebo adresa security@, a jasný postup pro výzkumníky.
  4. Vytvořte SBOM a sledujte své závislosti. Zranitelnost v knihovně třetí strany je vaše zranitelnost.
  5. Udělejte gap analýzu vůči příloze I a posouzení kybernetických rizik u každého produktu.
  6. Otestujte produkt end-to-end penetračním testem a začleňte testování do cyklu vydávání verzí.
  7. Prověřte dodavatele komponent. Výrobce musí při začleňování komponent třetích stran postupovat s náležitou péčí.
  8. Připravte dokumentaci a posouzení shody. Technická dokumentace, doba podpory, EU prohlášení o shodě a u třídy I nebo II včas zajištěný oznámený subjekt.

Jak vám pomůže Haxoris

Za více než 10 let a 400+ realizovaných penetračních testů jsme viděli, kde produkty nejčastěji selhávají. Pro CRA vám umíme dodat:

  • Penetrační testy celého produktu: webové a mobilní aplikace, API, IoT zařízení a firmware i cloudový backend v AWS, Azure nebo GCP. Zprávy s hodnocením rizik a konkrétními kroky k nápravě můžete použít přímo v technické dokumentaci.
  • Bezpečnostní audit vůči příloze I: kde dnes stojíte, co chybí a v jakém pořadí to řešit.
  • Pravidelné testování a retesty navázané na váš cyklus vydávání verzí, abyste mohli doložit účinné a pravidelné testování.
  • Red teaming: ověříme, jestli váš tým skutečný útok odhalí a zvládne ho ve lhůtách, které vyžadují CRA i NIS2.
  • Jeden test, více rámců: výsledky použitelné pro CRA, NIS2 i ISO 27001.

Související články: Co je penetrační testování: definice, průběh a právní rámec v ČR · Penetrační test: klíč k úspěšnému auditu kybernetické bezpečnosti · CVE-2026-24061: Chyba Telnetd, která i „bezpečnou“ síť promění na root přístup

Chcete vědět, kde má váš produkt slabá místa, dřív než na ně přijde útočník? Domluvte si konzultaci zdarma.

Cyber Resilience Act – časté otázky

01

Od kdy platí Cyber Resilience Act?

Nařízení (EU) 2024/2847 vstoupilo v platnost 10. prosince 2024 a uplatňuje se postupně. Pravidla pro oznámené subjekty platí od 11. června 2026, oznamovací povinnosti výrobců od 11. září 2026 a základní požadavky, posuzování shody a označení CE se uplatní od 11. prosince 2027.

02

Vztahuje se CRA i na software, který dáváme zdarma?

Ano, pokud ho poskytujete v rámci obchodní činnosti, například jako bezplatnou aplikaci k placené službě. Mimo působnost je jen nekomerční open source.

03

Jsme SaaS firma. Týká se nás CRA?

Čistý SaaS ne; ten spadá pod NIS2, pokud splňujete její kritéria. Pokud ale ke službě dodáváte aplikaci, agenta nebo zařízení, případně je váš cloud nezbytný pro fungování takto dodávaného produktu, CRA se vás týká.

04

Musíme hlásit zranitelnost, kterou najde náš pentester?

Ne. Hlásí se jen aktivně zneužívané zranitelnosti. Zranitelnost nalezenou při testu opravíte v rámci procesu řešení zranitelností a informace o ní zveřejníte po vydání opravy.

05

Komu hlásíme aktivně zneužívanou zranitelnost?

Přes jednotnou platformu ENISA (Single Reporting Platform), která hlášení doručí současně agentuře ENISA i koordinujícímu CSIRT státu, ve kterém máte hlavní provozovnu. Pokud se o kybernetické bezpečnosti vašich produktů převážně rozhoduje v Česku, je jím NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost). Seznam koordinujících CSIRT zveřejňuje ENISA. Včasné varování podáváte do 24 hodin od zjištění.

06

Co s produkty, které jsme prodali před prosincem 2027?

Oznamovací povinnosti se na ně vztahují už od 11. září 2026. Požadavky přílohy I se jich týkají, jen pokud je po 11. prosinci 2027 podstatně změníte.

07

Vyplatí se počkat na harmonizované normy?

Ne. Normy se stále dokončují a jejich termíny se posouvají, ale řešení zranitelností, SBOM, posouzení rizik ani testování na nich nezávisí. Tyto kroky potřebujete bez ohledu na to, jakou cestou budete shodu prokazovat.

Najdeme zranitelnosti ve vašem produktu dřív, než je budete muset hlásit.

Konzultace zdarma